Předčasné ukončení studia na VŠ a úřad práce
Dobrý den,
bohužel neukočním úspěšně studium na VŠ hned v prvním semestru, nedostanu se kvůli kontrole studia do dalšího semestru (nedostatek kreditů) a tím pádem mi škola ukončí studium. Práci si už hledám, ale tak v dnešní době to není tak, že lusknu prsty a práce je na stole. Chtěl bych se zeptat jak to je tedy s nahlášením na úřád práce. Do kolika dnů od doručení rozhodnutí o ukončení studia se musím dostavit na úřad práce a jak to bude s prací? Rodiče mi doma říkají, že jakmile mi tam šoupnou nějakou práci tak ji budu muset vzít ať to bude cokoliv jinak mě vyškrtnou z evidence. Na internetu snad nic nového není, všechno jsou články X let staré a všude se píše něco jiného. Někde, že do 3 dnů od ukončení studia jinde zase že do 8 dnů apod. Mohu se tedy prosím zeptat co mám teď dělat a jak dále postupovat? Předem moc děkuji.
Práce je tolik jako nikdy, všechno to jsou výmluvy.
http://pres.upmedia.cz/publicistika/tipy-jak-zvladnout-predcasne-ukonceni-studia-na-vs
Dcera pro nedokončené studium se šla hlásit na úp do 3 dnů ... je to pár let, kdy tolik práce fakt nebylo a tak si našla brigády, aby nám nevisela na krku. Souběžně si podala přihlášku na jinou Vš, kam ji přijali a dneska má tituly dva a je spokojená, protože si práci našla poměrně rychle - skutečně těžko čekat, že jí bude výhledově víc.
Když jsem studoval (a vystudoval) já, tak žádné kredity nebyly a když jsme něco nestihli ve zkouškovém období zimního semestru, tak jsme se mohli nechat vyzkoušet i během letního. Když studoval syn, tak byl v zimním zkouškovém období dvakrát nemocný (opravdu, s horečkami, v chřipkových epidemiích nic zvláštního) a nestihnul nějaké zkoušky udělat, s horečkou jel do školy, aby ty kredity nasbíral, sice se mu to povedlo, ale ty předměty co nestihl by si musel zapsat v dalším ročníku a nakupilo by se mu to, tak nechal studia (a pak vystudoval jinou VŠ).
Tenhle systém s kredity nemohl vymyslet žádnej malej B. L. Bec.
Ale zase dnešním neúspěšným vysokoškolákům nehrozí, že by jim dopřáli dvouletou rekreaci malí zelení mužíčkové.
Kredity problém nejsou, spíš naopak. Záleží na nastavení systému. Za nás třeba bylo potřeba získat v prvním semestru 10 kreditů (ze 30) a to se dalo získat na předmětech, které byly za účast (to bylo 8 kreditů) plus nějakou zkoušku (pro nás průmyslováky byla brnkačkou bezpečnost (nechápali jsme, na co dělat zkoušku na §4 když bychom měli mít minimálně pětku, na čtyřku se jenom školí, na to se zkouška normálně nedělá), pro gympláky to asi bylo horší, ale taky žádná tragedie). Ani nevíte, jak jsem si oddechnul, když jsem těch 10 kreditů dosáhnul. V dalších semestrech bylo potřeba absolvovat vždy za dva sousední semestry 20 kreditů (ovšem při 20 kreditech za rok by člověk dostudoval tak za 15-20 let), ale tam už to nebylo tak na těsno, protože 20 kreditů (ideálně 30) se dosáhlo za jeden semestr. Později se ten systém mnohokrát změnil a zpřísnil a taky znepřehlednil. Ale za nás byl až příliš jednoduchý (rozkaz zněl získejte 330 kreditů v požadované skladbě (bylo předepsáno kolik za povinné povinné a volitelné předměty a několik dalších skupin (jazyky), zbytek byl pak na libovůli (zbývalo asi 6 kreditů, které nebyly ve studijním plánu, takže jeden volitelný předmět oboru navíc (výběr byl obvykle 2 ze 3), rétorika, filozofie, další jazyk, ... prostě bylo víc možností, vnímal jsem to jako složitější, než kdyby mi někdo řekl, zapište si to a to)) do 10 let (ideálně do 6,5, protože pak by se platilo)).
Ale ani tak to nebylo takový problém, byl jsem na studijním svědkem toho, když studijní referentka přemlouvala jednoho takového studenta s osmi kredity, ať si podá žádost proděkanovi. Nevím jak v takové situaci, ale co jsem slyšel, tak proděkan byl velmi vstřícný, takže pokud by byly příčinou zdravotní důvody, určitě by výjimku udělil.
Celkem dost lidí odcházelo po čtvrtém semestru, ti co to nevzdali hned na začátku, tak tehdy skončili na to, že nesložili ani na druhý zápis potřebné zkoušky (obvykle matiku) což znamená automaticky konec.
I když při přechodu na vysokou člověk pozná hned jiné, přátelštější, prostředí, už jenom oslovení pane kolego dává cítit větší úctu (a ne pane studente, a to ještě jen na školách, kde se žákům vyká, což asi taky neni samozřejmostí), přecejenom v prváku je lidí moc a ochota ze strany učitelů neni taková. Být to ve vyšším ročníku, tak se podle situace zajde za profesorem (docentem apod.) nebo se mu napíše mejl, a dohodne se individuální postup. Zkoušky ze zimního semestru bylo možné skládat v letním, naopak to nešlo (takže kdykoliv v semestru nebo ve zkouškovém), záleželo jen na ochotě vyučujícího.