Prý je dobré to dělat jinak: nemovitost (byt) pronajmout někomu plně důvěryhodnému (rodičům, děckovi, sourozenci) a teprve on sepíše se skutečným nájemníkem podnájemní smlouvu. Pak má prý ten skutečný podnájemník mnohem nižší práva než kdyby mu to majitel pronajal přímo (je snadněji "vyhoditelný").

Nevím to, nepátrám (nemám čas pátrat), slyšel jsem, třeba se ozve nějaký právník..