Nebudeš prvním ani posledním co si koupí byt a bude žít chvíli na matracích ve spacáku na zemi. 100% hypotéky poskytují velké banky, pro ty malé banky je to riziko a ty to nenabízí, takže jsou tam s vyšším rizikem logicky vyšší sazby úvěru, ale sazby jako takové jsou na historických minimech. Šance se na to dostat ti roste,pokud nemáš jiný úvěrový produkt (kreditku, spotřebitelský produkt, obecně zápis v nějakém rejstříku dluhů apod.) a neřekneš jim vysokou potřebu peněz na provoz domácnosti. Je třeba obejít víc bank, s každou návštěvou a rozhovory roste znalost prostředí. Pokud se už dostaneš k jednání o schválení úvěru, tvé otázky mají mimo jiné jakou sazbu za jakých podmínek by jsi mohl mít, budou to varianty, je ideální si spočítat náklady na hypotéku v X-možných scénářích (všechny vynaložené peníze celkem za úvěr do první refixace a na celé úvěrové období). K hypotéce budou cpát povinný účet, různá pojištění a tady je třeba si explicitně zjistit, která jsou povinná a hypotéka to vyžaduje, a která ne, aby tě bankéř nelakoval. Tohle je jen polovina akce, ta druhá je nákup nemovitosti a jednání s prodávajícími, smlouva o smlouvě budoucí, úschova peněz, zápisy v katastru nemovitostí, smlouvy bez konzultace s vlastním právníkem nikdy nepodepisovat.
Nějaká přítelkyně je nezajímá, POKUD nebude zapsaná jako spoludlužník v úvěrové smlouvě. Se spoludlužníkem se riziko nepůjčení hodně snižuje. Doufám, že se tu třeba za chvíli neobjeví dotaz od přítelkyně jak se má krýt, co je ideální si domluvit, aby platby příteli na jeho hypotéku neházela jako do záchodu pro případný rozpad vztahu a odchodu pryč. Příběhů na toto téma znám už dost.