Ty malé "firmičky" si sjednají nejlepší provize na trhu a nabízí průměrný produkt, aby z klienta měli nějaký vývar. Ty větší firmy ani nemá cenu jmenovat jsou už dost provařený, menší firmy je to samé v bledě modrém. Ty firmy nedělají finanční poradenství za peníze, něco jako advokáti berou peníze za čas, ale dělají jen prodej pro ně výhodných produktů. Už z podstaty, že firma musí generovat zisk, nemohou nabídnout bezkonkurenční nejlepší produkt. Tečka.
Je třeba počítat s těmito prodejci, že chytí klienty na vařenou nudli.

O čem píšeš v závorce se jmenuje registr dlužníků a je to pár systémů BRKI, NRKI, SOLUS, CRU. Banky dělají tzv. credit scoring, kdy klient musí doložit příjem za poslední kvartál nebo půlrok, musí ukázat, že má stabilní příjem v dostatečné výši, aby platil hypo a běžné měsíční výdaje. Kritérií je tam víc, žádný další větší úvěr (zhorší skore), věk, spoludlužník...... Do registru se jen nahlíží a tvoje uvedené poptávky ve více bankách nemají vliv na výpočet kredit scoringu natož, že by tě označila za podvodníka jak píšeš , je logické si nechat udělat nabídky u všech bank, které jsou schopné hypotéku poskytnou a dotáhnout to k vypracování smluv, protože nezávazné nabídky z první schůzky jsou jen orientační,je třeba s nima jednat tvrději před podpisem smlouvy - každá nabídka platí cca měsíc, takže tam je čas si polepšit pozice. Ty smlouvy doporučuji všechny sebrat, a klidně týden analyzovat. Já jsem v lednu vybíral refinancování hypo, jeslti zůstat u současné banky nebo přejít. Poptával jsem jen u dvou bank, došel jsem do stavu podpisu smlouvy a ty smlouvy jsem si nechal poslat do emailu a 4 dny jsem je analyzoval, probíral s okolím a dodatečně se ptal na části smlouvy, hlavně jsem si spočítal kolik mě to ve finále bude stát prostředků (kolik vysolím peněz od začátku až po ukončení hypotéky). Kromě úrokové sazby jsem musel přihlédnot ke všem poplatkům pravidelným i jednorázovým (na začátku nebo konci úvěru). Při jednání s bankou se neřekne spousta věcí spojená se sazebníkem poplatků, člověk se pak nestačí divit za co se vůbec platí. Samostatnou kapitolou je pojištění, je třeba se explicitně zeptat, jestli pojištění je povinné a které to je, co není povinné je třeba osobně zvážit, jestli se vyplatí vzít- zvážit rizika nebo si vzít pojištění jinde.