Zkusím to říct jinak. Před patnácti lety děda tu prodejnu pronajímal za 20 000. Kdyby tenkrát s pronajímáním neskončil a pronajímal to až do dnešních dob, tak by každé dva roky cenu nájmu snižovali? Přišla by za ním nájemnice: Víte, doba je zlá, nevydělávám tolik, já bych chtěla nájem snížit. A děda by odpověděl: Máte pravdu, sice je inflace, ale domluvíme se, že od 1. ledna budete platit jen 18 000? Vždyť to zní absurdně. Zná někdo takový příklad ze svého okolí?

Mám kamarádku v invalidním důchodu, která si stěžuje, že peněžně špatně vychází, protože ID fakt není moc velký. Bydlí v nájmu v malém bytě a nájem jí zvyšují. Takže platila 5 500 a pak jí pronajímatel oznámil, že od dalšího roku to bude už 6 500. Přitom ona sotva vyžije. Jak to, že tam to taky nefunguje, že by jí snížili nájem na bydlení, když doba je zlá a peníze jí nestačí?