Zaprve - do auta se neinvestuje, auto je vydaj. (pokud nemluvime o slavnych veteranech v perfektnim stavu a podpisem vyrobce na volantu, samozrejme)
A kolik za auto utratit? To zalezi hrozne na tom, co s nim chces/potrebujes delat, jak jsi schopny/ochotny ho opravovat sam, kolik to dela vzhledem k tvemu platu (nekomu se vyplati se to naucit, jiny radeji vydela na odbornika, protoze mu to vyjde levneji nez s tim ztracet vlastni cas) a milionu jinych dulezitych okolnosti.

Auto pry ztraci asi 1/3 ceny jen tim, ze prejede prah prodejny. Ale zase u noveho znas celou historii a jak se k tomu majitel choval a jak to servisoval. Plus zaruka. (A docela sance, ze se to nezacne rosypavat hned. A konec koncu i pul roku stare auto muze byt uz 4x bourane...)

Muj nahled je, ze pokud to pro tebe neni otazka zivota a smrti, nebo ziskani/udrzeni vyrazne lepsi prace, tak bys do toho asi spis nemel davat tolik penez, aby ses pak citil blbe a nejiste, nemluve o tom, aby ses nedostal na dohled dluhum. A na druhou stranu stare prislovi rika "lacino koupene - dvakrat placene", setrit za kazdou cenu se taky muze pekne prodrazit. A mezi tim casto byva dost velka seda mezera (v lepsim pripade, v tom horsim se to naopak prekryva), kde uz si musi kazdy nejak poradit sam.

Mel jsem auto za pakatel asi z osme ruky, abych se naucil jezdit a nebylo mi lito, kdyz ho pritom zmasakruju. Coz se postupne taky stalo. Mam ted nove auto montovane na miru (teda, uz se postupne stava spis starym, ale ... ) za cenu o par radu vyssi a jsem velmi spokojen. Mezi tim jsem mel i dalsi, tak neco mezi, obcas i zadne, obcas dve naraz. Kdyz shrnu svou osobni zkusenost, tak jedine, co se o tom da rict je, ze ve vsech pripadech slo o auta, kde cena byla primerena ucelu, potrebe a me financni a obecne situaci. A lip se to moc upresnit neda.