Na to, kolik přeplatíš, se u hypotéky nedívej. Hypotéka je běh na dlouhou trať a zajímají tě u ní v podstatně dvě - tři věci - abys ji dostal (v potřebné výši) a abys měl na to ji splácet, hlavně ze začátku. Přeplatek je nepodstatný, protože za těch dvacet, třicet let, kdy to budeš splácet, taky stoupne cena tvé nemovitosti. Nízká splátka na začátku, abys měl na provoz domácnosti a své rodiny. Mzdy postupně rostou, splátky jsou pořád stejný, takže to co splácíš na začátku, za deset let bude pro tebe mnohem nižší zátěž. Příklad - já na začátku hypotéky dával na splátku přes půlku své mzdy. Po deseti letech to dělá s bídou čtvrtinu.

Pokud tě u rodičů nic netlačí, tak tam ještě vydrž a šetři, protože pokud chceš bydlet v Brně a okolí (nebo jakýkoliv trochu větší město, kde bývá dobře placená práce) potřebuješ alespoň půl míče na účtě, abys hypotéku vůbec dostal. Dnes banky chtějí, abys měl pokud možno alespoň 20 % z ceny kupované nemovitosti, teprve pak ti ochotně půjčí zbytek. Jednodušší je, když o hypotéku žádají dva (ideálně manželé), tam už jsou na splácení dva, není třeba řešit životní pojistku, která docela slušně navyšuje měsíční platbu.

Jen si nepředstavuj, že koupíš byt a budeš pronajímat. Ono to takový terno není, to je tak řešení, když máš volnej byt, tak aby nebyl zadarmo drahej. Sehnat nájemníky, kteří jsou slušní, pravidelně platí a vydrží dlouho, to není žádná prdel.