Jaké jsou poměry v obchodech typu elektro
Když vejdu do obchodu s elektrem (typu okay, planeo), tak to tam na mě působí podivně, dá se řict zdechle, nebo z minulého století a nebo mám pocit, že když tam vejde prosťáček, tak ho prodejce chce sedřít, tím že mu pokládá vhodně položené otázky, až oběť zjistí, že vlastně si chce koupit ten dražší krám, který toho umí stejně a nebo ten krám, kterého se chce prodejce zbavit?
Má nějaký prodejce tedy zkušenosti, jak to chodí v těchto kamenných obchodech? Jak často se objednává zboží? Na jakou skupinu lidí cílí? Jaké jsou marže? Jsou nějaké kartelové dohody, když jsou třeba 2 obchody 200m od sebe? Jak obstát v konkurenci? Jak přežít, když prodejce logicky prodá, co má na skladě a tedy musí opatrně vybírat, co si koupí?
A ptáš se z pohledu zákazníka nebo prodejce?
To je jedno, pyta sa na cele know how pomaly, takze sa to asi tazko dozvie, dokonca ani keby tam pracoval nebude mat uspokojivu odpoved na vsetky svoje otazky.
Žádný prodejce Ti nesdělí svou léty nabytou znalost jen tak, natož aby ji vykecal veřejně zde na Poradně. Navíc dneska snad už ani neexistuje nějaký samostatná nezávislá prodejna (možná někde na menších městech, kde se kromě pár věcí z elektra prodává i kuchyňské a drogistické zboží), každá prodejna je součástí nějakého řetězce a vedoucí té prodejny ani nemusí vědět, jestli si šéfstvo něco dohodlo s jinými řetězci.
Z pohledu zákazníka nevím, elektro nakupuji výhradně přes eshopy, maximálně s osobním odběrem na nejbližší prodejně v případě nějakých menších a levnějších věcí. Ale selský rozum mi říká, že prodejce chce co nejvíc vydělat, a tedy vždy se Ti bude snažit prodat takový výrobek, na kterém má co možná největší marži. O nějakých hlubších technických znalostech p(r)odavačů si žádné iluze nedělám. Ano, neříkám jim prodavači, protože prodavač prodává a má potuchu, co prodává. Dneska mi připadá, že v kšeftech jsou většinou jen podavači, kteří akorát umí podat zboží z regálu zákazníkovi (omlouvám se všem skutečným prodavačům).
Z dávných let, kdy jsem ještě ještě kupoval v normálních elektro kšeftech, mám dva nezpomenutelné zážitky:
- při koupi hifi věže jsem se jedné slečny p(r)odavačky zeptal, jestli má magič v té věži dolby, ta vyhrkla "Cože?", obrátila se na kolegyni, ta jen pokrčila rameny a pak mi řekla "Musíte se podívat do návodu".
- při koupi čidla na automatické rozsvěcení světla při pohybu mi jeden asi třicetiletý p(r)odavač s vážnou tváří tvrdil, že tohle čidlo je bomba, protože umí snímat celé okolí, tedy má úhel záběru 380 stupňů. Když jsem se jej pokusil jemně opravit, že si to asi spletl se 180 stupni a že to čidlo snímá v úhlu 360 stupňů, jen zakroutil hlavou a stále neústupně trval na čísle 380...
Ptáš se na něco, co se studuje roky na školách. Říká se tomu marketing.